CURRICULUM VITAE – stručný přehled
Eva se narodila ve Vysokém Mýtě, vyrůstala v Liberci v rodině učitele hudby. Muzicírování neodmyslitelně patřilo k jejímu dětství, rodiče hráli a zpívali v kostele. Odmaturovala na střední zdravotnické škole, přihlásila se na AMU, a i když nebyla přijata, v Praze zůstala. Působila v tehdejším Československém rozhlase a večerně studovala na lidové konzervatoři. Psala pro děti i dospělé, k tomu účinkovala v různých pořadech. Jako dítě byla zvyklá se hudbě věnovat, což jí vydrželo dodnes. Zpívání, komponování a textování nedávno rozšířila o spisovatelskou činnost. .
S rockovou skupinou Drops jí vycházely autorské singly a přibývaly nabídky na televizní natáčení. Postupně se dostávala do povědomí posluchačů i diváků. Zlomové bylo setkání s kapelníkem Janem Neckářem a skupinou Bacily v roce 1983. Vznikl společný hit „Já přijdu“, který umocnil vtipný videoklip s prostřihy ze seriálu Sandokan. Rok nato Eva obsadila v anketě Zlatý slavík 11. místo a několik následujících let se držela v první dvacítce. Díky neotřelým, humorně laděným klipům získala přezdívku “klipstar.“ Další duet s Janem Neckářem „To chce mít svůj systém“ přinesl bronzovou Bratislavskou lyru. Renomovaní autoři Evě vytvořili základ pro repertoár i první LP desku. Od roku 1986 pokračovala v úspěšném rozjezdu s doprovodnou skupinou Pudr. Později vystupovala za Marii Rottrovou s ostravskými Plameňáky a než se jí narodily děti, účinkovala v pořadech Jana Rosáka a Luďka Soboty. Kromě koncertování napsala několik písní pro jiné interprety..
V roce 1993 se Eva stala dvojnásobnou mámou a vzdala se kariéry. Natočila logopedickou pomůcku pro děti „Brousek pro tvůj jazýček“ a stáhla se do ústraní. V soukromém životě zažila mnoholeté domácí týrání a jako jedna z mála u nás tento problém mediálně otevřela. .
Na jaře 2006 založila pro oběti domácího násilí „Evinu schránku.“, která nejprve vycházela v časopise Claudia. V lednu 2007 ji Eva převedla na internet, kde je nepřetržitě k dispozici.
(evinaschranka@email.cz) .
V dubnu 2007 zkomponovala pro všechny, kteří musí v životě s čímkoli bojovat, úspěšnou píseň „Kdo to vzdává, nevyhrává.“ Za půlroční bodování v hitparádě na stanici Radiožurnál za ni obdržela Zlatou českou dvanáctku. Skladbu nazpívala s herečkou Marcelou Kyselovou.
Na konci června 2007 vysílal první program ČT Evinu „Třináctou komnatu“, jež byla večer nejsledovanějším pořadem. V té době měla Eva téměř dopsanou autobiografii sestavenou z deníků. Euromédia group k.s. a nakladatelství Ikar ji vydalo na podzim pod názvem „Řekla jsem NE tyranovi.“ Záhy s velkým ohlasem proběhl křest knihy i CD „Souhvězdí lásky“ z producentského centra F. Rychtaříka. V dubnu 2008 se konal křest na Slovensku v Bratislavě, více lze nalézt v aktualitách na www.evahurychova.cz.
Eva se angažuje stále, v poslanecké sněmovně poukázala na nutnost změnit zákon o rodině a další. Na podzim 2008 kandidovala do Senátu, bohužel neúspěšně. Nadále však pokračuje v boji proti současnému a neblahému celospolečenskému fenoménu s názvem domácí násilí. Za zavřenými dveřmi se mu daří, statistiky jsou alarmující. O čem se nemluví, není možné řešit a k této problematice má Eva připravenou koncepci. Během krátké činnosti se jí podařilo zachránit pár životů a oběti domácího násilí ji berou i jako svou mluvčí. Je bojovnice a podle motta vlastní písně se nevzdá.
Zpracování s aktuálním doplněním – březen 2009